Kostel je nejcennější památkou Bavorova, vzácná a umělecká památka jihočeské gotiky. Byl vystavěn kolem roku 1390 na místě původního kostelíka, založeného Bavory. Veškerá vnitřní výzdoba pochází až z doby po požáru kostela, ke kterému došlo v roce 1649. V kostele je celkem 9 oltářů. Kostel je dvouvěžový. Nižší věž s cimbuřím se nazývá Rožmberská. Na této věži je ciferník bývalého orloje s ukázkou německého vrubového písma. Vyšší věž se nazývá Nová a byla vystavěna roku 1604. Nynější podobu dostala věž po požáru roku 1867. Raritou kostela je spojovací chodba, která vede z děkanství do kostela. Kostel proto nemusí být uzamykán zvenčí.

Původně gotický hrad z poloviny 13.století, založený Přemyslem Otakarem II. V 16. století přestaven do dnešní podoby zachovalého renesančního zámku. V současnosti slouží jako Muzeum keramiky. Na místě dnešního bechyňského zámku stával původně hrad Bechyně, postavený na rozsáhlém, strmém ostrohu mezi řekou Lužnicí a Smutným potokem. Starobylost místa dosvědčuje i staročeské osobní jméno, po němž bylo pojmenováno. Již Kosmova kronika uvádí „provincia Bechinensis“ jako článek staré organizace církevní správy.

Gotická stavba františkánského, původně minoritského kláštera pochází z let 1281 - 1284. Za husitských válek byl klášter zničen a k jeho obnovení došlo až v roce 1491. Budova je trojkřídlá, s ambitem okolo čtvercového dvora. Dnes je zde umístěna expozice keramiky Alšovy jihočeské galerie. Ke klášteru je připojen pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je dvoulodní, zaklenutý sklípkovou klenbou. V presbytáři je klenba žebrová síťová. Centrální barokní kaple u jižní strany lodi pochází z roku 1725. V kostele je hodnotné zařízení z 18. století s mnoha renesančními náhrobky.

Kostel je raně gotický a pochází z 2.pol. 12. století. Obvodové zdivo lodi a tribuna vznikly kolem roku 1280. Presbytář a příčná loď pochází z let 1385-90, a jsou postaveny na místě původního románského presbytáře.

Na západním okraji obce leží zámek Skalice, který byl vybudován v polovině 16. století rodem Malovců a sloužil v té době jako tvrz . Panství drželo postupně několik šlechtických rodů. Od druhé poloviny 19. až do začátku 20. století zámek patřil rodině Lumbe a ta jej nechala rozšířit o severní klasicistní křídlo. V roce 1923 koupil zámek Ferdinand Holoubek (do roku 1950 – nástup komunismu). Poté zámek spravován Státním statkem Vimperk a roku 1996, v rámci restituce, vrácen potomkům rodiny Holoubků.

Ves Čepřovice se v písemných historických pramenech objevuje poprvé roku 1315, kdy byla v majetku královny Elišky Přemyslovny. Zdejší panské sídlo vzniklo však mnohem později, neboť statek byl po dlouhou dobu součástí větších zboží a samostatnosti nabyl teprve roku 1593, kdy Čepřovice zakoupil od Petra Voka z Rožmberka Arnošt Vitanovský z Vlčkovic. Právě on byl pravděpodobně zakladatelem. Dochovaná budova bývalého panského sídla byla do značné míry pozměněna pozdějšími úpravami v 18. století. Především jsou zajímavé zbytky původní sgrafitové výzdoby fasád - východní průčelí budovy.

V roce 1340 započata stavba německým stavitelem Linhartem z Aldenberku. Ve stavbě halového trojlodí pak pokračoval krumlovský stavební mistr Staněk z Krumlova. V roce 1390 se rožmberským vladařem stal Jindřich III. z Rožmberka a ten se rozhodl pojmout přestavbu vskutku velkoryse. Výstavba byla dlouhodobou záležitostí a byla ukončena až po husitských válkách. Kostel vysvětil roku 1439 pasovský biskup Mikuláš, zřejmě ještě před úplným dokončením přestavby. Dalších výraznějších stavebních úprav se budova kostela již nedočkala, až v 19. století byla barokní věž cibulovitého typu nahrazena osmibokou věží novogotickou (1893 - 1894).

Původně románský kostel Stětí svatého Jana Křtitele z první poloviny 13. století s raně gotickou přestavbou východní části je nejcennější památkou Čestic. Jeho východní část od triumfálního oblouku, presbyteriář a kněžiště byla přestavěna ve slohu rané gotiky. Vedle kostela se nachází fara z roku 1817.

Kostel sv. Brikcí v obci Dobev u Písku byl postaven někdy v závěru 14. století. Jedná se o drobnou jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem opatřeným diagonálními pilíři. Kostelík vyniká úrovní architektonických prvků (portál, profilace žeber, maskové konzoly, sanktuář…).

Dobře dochovaná třípodlažní hranolová věž tvrze z 15. století stojí v zahradě čp. 13 nad potokem Peklovem. Věž střežila cestu k Česticům a k šumavskému Podlesí. Součástí tvrze byla i větší obytná stavba, která se však nedochovala. Zajímavé jsou zbytky krbu a použití cihel v záklencích gotických oken druhého patra.

Kostel svatého Martina je dominantou obce. Původní kostel svatého Martina byl postaven ve slohu románském ve XII. století. Celý kostel je sladěn na přechodu slohů baroka a rokoka. Barokní myšlenka prodloužit dojem velikosti kostela perspektivou nástropních obrazů a malovaného průčelí kněžiště s apsidou, je provedena neobyčejně zdařile. Rokoková jasná běloba zdobená jemným zlatým ornamentem činí tento kostel útulným a milým a stále vyzdobeným chrámem Božím.

Nová náboženská obec Církve československé byla v Chotovinách schválena ministerstvem kultu 17. února 1923 a následující rok byl postaven nový sbor. Stavbu podle návrhu architekta Weinzettla prováděl stavitel Jar. Bubník z Německého Brodu. Slavnostně byl sbor otevřen 24. října 1924. Autorem úvodní sochy žehnajícího Ježíše Krista je táborský sochař J. V. Dušek.

Stáří kostela svatého Prokopa není věrohodně doloženo. Farní kostel byl připomínán již v roce 1384, ale z původního gotického kostela sv. Prokopa ze 14. století se zachoval pouze presbytář a kamenná pokladnice. V 16. století a po požáru i v 18. století došlo k rozsáhlým úpravám.

Původně raně gotický z konce 13. století, z té doby zachován presbytář (nyní sakristie), dnešní kostel barokní z r. 1765.

Poutní kostel svaté Anny u Kraselova patří mezi kulturní památky. Kostel byl podle historických podkladů postavený v roce 1682 na vršku Chloumek. Jiné podklady uvádějí až rok 1726. Kostel sv. Anny se nachází mimo obec směrem na Strakonice. V kostele se nachází barokní zařízení a dřevěná kruchta. Uvnitř byla umístěna soška sv. Anny z roku 1510.

V první čtvrtině 14. století byl postaven původně gotický kostel svatého Vavřince, který i dnes tvoří dominantu obce Krsy – i když v jiné podobě. Ke kostelu později přibyla věž. I později byl během let několikrát upravovaný a celá stavba prošla barokními a klasicistními úpravami

Dům byl postaven v r. 1893 v období velké výstavby v této oblasti. Nachází se v památkové zóně a je nemovitou kulturní památkou (vyhl. HMP č. 10/ 1993 Sb o prohlášení částí území hl. m. Praha za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany) V rámci restitucí byl v r. 1992 vrácen potomkům původní majitelky.

Lovecký zámek vystavěl bratr Emanuela Buquoye hrabě Albert v letech 1709-1710. Zámek je stavěn jako dvoupatrová budova s vysokým štítem a volutovými křídly. Štít zdobí buquoyský erb. Z původního loveckého zámku stává fara. Koncem 18. stol. byla v bočním levém křídle zámečku přistavěna škola - dvoutřídka. Roku 1903 pak byla k pravé straně zámečku přistavěna škola nová, jednopatrová. Po příchodu sester se dvě třídy přepažily a tak vznikly z každé třídy tři pokoje s předsíňkou. Na staré škole bylo přistavěno jedno patro. Dnes slouží jako klášter Kongregace Šedých sester sv. Františka

Dominantou obce je původně románského založení z doby kolem roku 1200, boční kaple přistavena roku 1396, východní část upravena v roce 1781 a 1790. Později došlo k úpravě oratoře ( 1815) roku 1862 západního průčelí.

Jedná se o komplex budov (kulturní památka) v blízkosti kostela Nanabevzetí Panny Marie. Původní výstavba započata řádem cisterciáků r. 1144, poté přestavba stáje v roce 1740, kde jsou patrné kvádry gotického původu.

Dominanta obce Nalžovské Hory, kostel svaté Kateřiny s úchvatnou galerií barokních soch a velkým krucifixem, byl údajně postavený v letech 1721 – 23, na místě původního dřevěného kostela, který byl zmiňován již v roce 1534.

Původní gotický kostel z r.1358 byl v první polovině18.století zbořen. Po roce1750 byl na jeho místě postaven nový pozdně barokní kostel. Kostel Narození Panny Marie má téměř čtvercový půdorys, s vybranými nárožími. V severním průčelí je hranolová jednopatrová věž s cibulovou bání.

Kostel svatého Prokopa ze 14. století, jež byl původně gotický, byl dle historických podkladů dvěma přestavbami v letech 1654 a 1753-54 zbarokizován.

Svatá Anna je místní částí obce Oslov. Ve středu Svaté Anny se nachází kaple Svaté Anny. Kaple Svaté Anny byla založena roku 1545-1548. Podle jedné pověsti je založena na místě původní poustevny. Podle další pověsti na místě, kde vyústila tajná chodba z hradu Zvíkova. Podle další pověsti je vedle oltáře tajný hrob neznámého muže.

Ranně gotická stavba s románskou věží a hradební zdí stojí v místech bývalého románského hradu z 1. poloviny 13. století. Dnešní farní kostel vznikl úpravami z hradní kaple umístěné v severní části původního hradiště. Pětipatrová románská věž kostela má půdorys čtverce a je zdobena trojstupňovým cimbuřím, z něhož vystupuje vrchol věže ve tvaru osmibokého jehlanu. Kostelní loď dlouhá 8,9 m a široká 10,7 m má plochý strop.

Jedná se o hodnotnou vývojovou architekturu na exponovaném místě proti kostelu. Dům, spálený v roce 1620 byl obnoven po roce 1654, původně jistě pouze přízemní, dodatečně, již před rokem 1840 zvýšen na patrový.

Do roku 1556 zde stával pivovar, poté až do roku 1899 zde byl tzv. Hrádkovský dům- byty pro rodiny vyšších důstojníků. Dům v roce 1900 postavil MUDr. František Bláha. Stavitelem i projektantem byl místní stavitel Špirhanzl, celý dům tehdy přišel zhruba na 70 000 korun.

Tento chrám je nejvýznamnější katolický kostel ve městě, umístěný do prostoru bývalých městských hradeb. Založen ještě před začátkem 13. století jako gotická trojlodní pseudobazilika. Jižní věž je vyšší než severní (74 m) a ukončena je barokním ochozem s cibulovou bání, jsou na ní i umístěné věžní hodiny a čtyři zvony. V současné době přístupná veřejnosti. Mezi lety 1741 a 1743 byla k jižní lodi chrámu přistavěna kaple svatého Jana Nepomuckého, a to v barokním slohu.

První Židé v Písku jsou doloženi ve 14. století, ale již v roce 1424 byli z města vypovězeni. Vrátili se sem v 17. století, jednalo se ale jen o velmi malou komunitu. Židé zde měli svůj hřbitov již od prvního osídlení, ten však beze stop zanikl před 17. stoletím. Nejstarší doložená synagoga zde byla postavena v 18. století, brzo však zanikla. Větší židovské osídlení v Písku vzniklo v polovině 19. století. Nová synagoga pochází z roku 1872 a je postavena v orientálním slohu s novorománskými prvky. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, potom byla využita jako skladiště.

Kostel Panny Marie Vítězné stojí v místech památné bitvy na Bílé hoře - původně zde stála kaple sv. Václava (1624). Posléze, v roce 1628, zde byl založen klášter servitů. Počátkem XVIII stol. byl opraven dle návrhu J.A. Santiniho. Tak vzniklo barokní poutní místo s kostelem ve tvaru kříže a kopulí, který je obklopený jednotlivými ambity. Vstup zdobí sousoší Zvěstování od Jana Oldřicha Mayera z roku 1710.

Románská bazilika založená v 11. století a zčásti výrazně přestavěná kolem roku 1200. Trojlodní chrám má obdélný chór a tři apsidy. Nad kněžištěm se zvedá hranolová věž, západní románský portál je ústupkový s vloženými pruty. Kolem roku 1500 byl katolický kostel zaklenut křížovými žebrovými klenbami. V baroku po roce 1712 byla zvýšena kostelní věž. V jižní lodi se dochovaly zbytky románských maleb.

Kostel sv. Barbory je cenná památka stavitelského umění z doby před pol. 18. stol. Svému vzniku děkuje řádu Jezuitů. Kostel dominuje celému širokému okolí. Svým půdorysem i celkovým řešením je to velice zajímavá stavby. Půdorys kostelíka tvoří dva soustředné pravidelné osmiúhelníky - starší vnitřní (původní kaple) uzavírá loď 9 x 60 m širokou, nad níž se pne do výšky 9 x 80 m klenba báně. V lunettových zářezech klenby kopule jsou umístěná 4 okna. Na východní straně je zřízen v ochozu zvýšený a dřevěnou mřížkou oddělený presbytář, k němu přistavěna sakristie s klášterní klenbou s lunettami a zděná zvonička. Na západní straně stojí dřevěný kůr nesený 4 kamennými sloupky, který byl do lodě vestavený až v pozdější době. Vnitřek zdoben jednoduchým profilováním.

Hřbitovní kaple sv. Anny, raně barokní z let 1690 - 1707, jednolodní, obdélníková, se třemi apsidami.

Kostel sv. Filipa a Jakuba z pol. 13.st.je dominantou obce. Byl postaven benediktýnkami ze Svatojiřského kláštera na pražském hradě. Stojí uprostřed obce na žulovém pahorku a je obklopen hřbitovem. Presbytář kostela je zastropen gotickou křížovou klenbou, nesenou kamennými žebry a gotickým bohatě profilovaným žulovým portálem na jižní straně. Tento kostel patří mezi nejstarší stavby tohoto druhu v okolí a je vzácnou stavbou z období ranné gotiky typu cisterckoburgundského. Pod podlahou lodi jsou dvě hrobky pánů ze Zahrádky, které pochází ze 16. století. Kostelní věž byla postavena v roce 1812 (na krásné zvonové stolici je podpis tesaře "Jakub Chanovský L.P. 1812") a jsou zde zavěšeny dva zvony. Větší zvon se jmenuje sv. Václav, pochází z roku 1515 a váží asi 450 kg. Menší zvon sv. Filip a Jakub pochází z roku 1678 a váží 135 kg.

Raně gotický kostel svatého Vavřince pochází z druhé poloviny 13. století, od r. 1384 je uváděn jako farní. Kostel sv. Vavřince je dominantou obce. Je to nejstarší sakrální stavba v okolí. Jeho zvláštností jsou dvě lodě. Jižní loď ze 13. století sloužila katolíkům, severní loď přistavěná ve 14. století utraktivistům. Z pěti kostelních zvonů se dochoval pouze jeden - sv. Ondřej z r. 1553.

Roku 1483 zde Gutštejnové založili klášter obutých karmelitánů s kostelem Zvěstování Panny Marie. Roku 1532 byl z neznámých důvodů zničen. Po příchodu rodu Poettingů byl prakticky na tomtéž místě (snad s využitím zachovaných konstrukcí) od roku 1671 stavěn klášter servitů s kostelem Panny Marie Sedmibolestné. Od roku 1730 byl stavěn dnešní jednokřídlový objekt kláštera, doplněný po roce 1767 novým velkým kostelem Panny Marie Sedmibolestné. Původní čtyřkřídlý klášter a kostel byly přitom demolovány.

Kostel sv. Bartoloměje byl poprvé zmiňován v roce 1570. Barokně byl přestavěn v roce 1792. Jednolodní kostel s trojbokým presbytářem s mohutnými opěráky a hranolovou věží. Ve věži jsou umístněny tři zvony. Na hřbitově za presbytářem kostela jsou pochováni matka spisovatele Karla Klostermanna Charlotta Klostermannová a Jakub Klostermann, bratr spisovatelův, který býval v Rejštejně farářem.

Připomíná se již v roce 1259 jako farní společně s osadou (německy Rosenthal), která byla založena Rožmberky ve spojitosti s výstavbou hradu Rožmberk. Kostel byl ve správě vyšebrodského kláštera. Původní stavba byla raně gotická, zřejmě formálně typická pro rožmberskou stavební huť. Razantní přestavba proběhla v roce 1909 v pseudogotickém stylu podle plánů Franze Schiefthalera z Lince.

Kostel sv. Maří Magdaleny s hranolovou věží – původně raně gotický z 13. století, ve 2. polovině 17. stol. zde byly provedeny barokní úpravy a v 18. stol. byla přistavěna věž. Zajímavý je raně gotický portál na severní straně kostela z 1/2 13. století. V samotném kostele můžeme shlédnout mnoho nástropních maleb od malíře Mikuleho z Jinína z roku 1892. Po stěnách pak obrazy s křížovou cestou. V kostele je i pěkný vyřezávaný oltář ze 16. století. Nad ním visí obraz sv. Maří Magadaleny, malovaný také malířem Mikulem z Jinína. Kostel byl barokně upraven v letech 1668-70. V kostele rovněž můžeme nalézt varhany z roku 1743.

Vlastní poutní komplex se nachází nad římovskou návsí a stojí před ním několik staletých lip. Vysoká zvonice, byla postavena v roce 1891. Průchod v jejím přízemí vede do čtverhranného nádvoří, které je ze všech stran obklopeno ambity s bohatou malovanou výzdobou. Uprostřed nádvoří stojí loretánská kaple založená roku 1648 s jednoduchým zařízením, věrně napodobujícím původní svatyni stojící v italském Loretu. Ohniskem posvátné úcty je zde barokní soška Panny Marie Římovské z roku 1679. Z východního křídla ambitu lze vstoupit do barokního kostela postaveného mezi lety 1672-1697 na centrálním kruhovém půdorysu. Nejdůležitější součásti jeho vybavení tvoří hlavní oltář z let 1878-1879, původní kamenná křtitelnice z roku 1672 a kazatelna z poloviny 18. století.

Již ve 14. století byla Smrčná rozdělena na Horní a Dolní. Hornosmrčenských statků se nejspíše týká zpráva z roku 1381. Tvrz stojí na mírném návrší v části vsi dříve označované jako Horní Smrčná. Má podobu mohutného věžovitého paláce o půdorysu obdélníka rozměrů 15,5 × 7,5 metru se třemi nadzemními podlažími a polovalbovou střechou. Vnitřní prostory budovy osvětlují úzká sýpková okénka, výjimku představuje štěrbinové okénko v přízemí západního průčelí. Jednotlivá podlaží s trámovými stropy spojují dvouramenná schodiště. Třetí patro, které původně sloužilo místním vladykům za obydlí, bylo rozděleno na dvě prostory. Dodnes jsou zde patrné stopy po krbu a prevétech.

Tvrz ve Štěkni byla postavena ve 14. století, kdy byla ve vlastnictví rodu Bavorů. V letech 1664-1665 Losiové z Losimthalu původní tvrz přestavěli v raně barokní zámek. Do dnešní doby se dochoval v téměř nezměněné podobě. Zámek stojí na západním okraji obce na kopci, který vyrovnává z jižní a jihozápadní strany terasa. Průčelí zámku byla upravena r. 1784 a v první polovině 19. století po požáru v josefinském slohu. Zámek je třípatrová budova, jejíž čtyři křídla obklopují čtvercové nádvoří s arkádami. Nad hlavním vchodem do zámku z jižní strany je kamenný raně barokní portál, na průčelí vpravo od portálu jsou sluneční hodiny. Na přístupové cestě z jihozápadní strany stojí empírová klasicistní brána. Kolem zámku je rozsáhlý anglický park. V zámku je umístěn Domov důchodců.

Tento je původně gotický - první zmínka z roku 1331. Od roku 1356 kostel farní. Kostel byl v roce 1898 neogoticky přestavěn. Ze starého kostela se zachoval presbytář, k němuž přistavěna nová loď a na západní straně hranolovitá věž v letech 1899 až 1904.

V obci Zavlekov naleznete barokní kostel Nejsvětější Trojice, před kostelem pozdně gotickou kamennou křtitelnici.

Postaven v létech 1729 - 32 hrabětem Wolfem Jindřichem Nothafem, majitelem zdejšího panství. Půdorys kostela tvoří šestícípou hvězdu. Mohutná cibulovitá kopule je zakončena, místo obvyklým křížem, hvězdou. Údajně na místě kostela byla sklárna a stavitel využil původní základy této sklárny. Zvonice byla dostavěna až v roce 1777. Stavbu kopule provedl zdejší tesař Matyáš Lehner.